Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výstavba nových volier

 Výstavba nových voliér pro lorie

 

 

 

 

 

 

 

 

V loňském roce jsme se z důvodu stálého  rozšiřování  chovu  rozhodli vybudovat nové chovatelské zařízení pro lorie. Vycházeli jsme z dosavadních zkušeností s jejich chovem a chtěli jsme vybudovat ubikaci, která bude papouškům co nejlépe vyhovovat a nám se bude dobře obsluhovat.

Protože loriové vyžadují vyšší teploty v ubikaci i v zimním období, soustředili jsme se na to, aby byla stavba výborně izolovaná a snadno a  co nejlevněji vytápěna, což není při současných cenách za energie vůbec jednoduché.  Dalším parametrem byla snadná údržba s ohledem na řidší trus papoušků.

Celou stavbu jsme kromě nejodbornějších prací jako byla elektroinstalace, vsazení plastových oken , instalace vletových okének, provedli svépomocí.

Ubikace pro lorie  se skládá z vnitřních voliér s obslužnou chodbou a venkovních výletů.

Začínali jsme srovnáváním terénu , do kterého bylo po celém obvodu  stavby usazeno ztracené bednění  a to bylo následně vybetonováno.  Poté byl navezen stěrkový podsyp, který jsme řádně utemovali. Na tento základ jsme pokládali betonové dlaždice o tloušťce 40 mm. Ty byly vyspádovány doprostřed stavby směrem k již připravenému kanálu na odtok vody při mytí voliér.

Následovala stavba konstrukce z dřevěných trámů, která je usazena na zemních vrutech Krinner.  Veliký důraz jsme kladli na střechu. Chtěli jsme ji řešit tak, aby do ubikace pronikalo stále světlo, kromě oken i seshora. S takovým  osvětlením máme výborné zkušenosti již z  našeho  staršího chovatelského zařízení .

Po celé délce střechy byl z poloviny položen polykarbonát o tloušťce 2,5 cm.                    . Tuto tlouťku jsme volili  podle výpočtů tak, aby v zimě neunikalo z ubikace teplo a v létě se nepřehřívala.  Zbývající část střechy byla pokryta  dřevěnými lištami, parozábranou, tepelnou izolací z minerální vaty, plnoplošným bedněním o síle 2,4 cm a ocelovým plechem lakovaným práškovou barvou.

Vnější stěny stavby jsou z dřevěných lišt, mezi které jsme naskládali minerální vatu v dvojité vrstvě (15 cm), vše je potaženo parozábranou a obloženo horizontálně položenými  plastovými palubkami . Uvnitř jsme použili difůzní fólii, odvětrávanou vzduchovou mezeru a opět plastové palubky, tentokrát připevněné vertikálně, aby nečistoty od papoušků i voda při pravidelném mytí snadno stékala.

Následovala montáž venkovních voliér o rozměrech 3m- 1,5 m  x 0,80m x 2 m (délka,šířka,výška). Ty jsou posazeny na betonové obrubníky, které jsme položili po obvodu a mezi jednotlivými voliérami.Konstrukce voliér i pletivo je pozinkováno.Kvůli snadnému čištění a také proto, aby papoušci nemohli poničit stěnu ubikace, jsme řešili zadní stěnu každé voliérky dveřmi z pletiva s okénkem na vletový otvor. Toto řešení je sice pracnější, ale při mytí chovatelského zařízení nedocenitelné a my jsme ho použili i ve vnitřních voliérách.

Přední stěna každé voliérky je celá otevíratelná, což umožňuje snadnou výměnu bidel, umisťování větví na okusování, čištění apod. Venkovní výlety jsou z jedné třetiny chráněny makrolomem zastíněným rákosem, který chrání papoušky před  prudkým deštěm i  sluncem. Zbytek voliérky zakrytý není, takže loriové se mohou na dešti případně  sprchovat , což také velice rádi dělají. Plánujeme ještě montáž sprchovacího zařízení nad každou ubikaci, aby se papoušci mohli denně koupat. Dle našich zkušeností je to pro lorie nezbytná nutnost.

Vnitřní voliéry jsme stavěli z hliníkových profilů  . Mají rozměry 1,8 m x 2m x 0,80m (délka, výška, šířka). Na rozdíl od venkovních  jsou ale jednotlivé voliéry od sebe odděleny pevnými přepážkami, je to plech potažený plastem, aby se dal snadno omývat. Pevné stěny jsou zde proto, aby se jednotlivé páry nerušili při hnízdění. Polykarbonátová  část střechy o které jsme se již zmiňovali výše, zajišťuje společně se čtyřmi okny dostatek denního světla i přítomnost slunečních paprsků. Celá ubikace je pak za tmy osvětlována  zavěšenými zářivkovými tělesy, do kterých můžeme v zimním období, kdy papoušci nemohou kvůli nízkých teplot pobývat ve venkovních prostorách, namontovat zářivky s UV spektrem. Protože jsou zářivky zavěšeny nad voliérami, je  dodržena  i vzdálenost pro účinnost  UV ze zářivek. Zářívky se pomocí časovače rozsvěcují i zhasínají postupně, aby navodili atmosféru postupného stmívání.

Zadní pletivová stěna každé voliérky je, jak jsme se již zmínili, rovněž oteviratelná. Celá přední stěna jsou  dveře,  opět kvůli snadnému mytí , výměně bidel apod.  V nich je umístěn otočný krmný pult se 4 nerezovými miskami a připevněno nerezové krmítko na zelené krmení případně i ovoce.

K vytápění celé stavby slouží elektrické přímotopy. Cenu za spotřebu energie zjistíme až po  topné sezóně, zatím se však jeví velice příznivě, při teplotách kolem nuly vytápí celou budovu pouze jeden přímotop, na ostatních termostaty vůbec topení nezapínají.Teplota v ubikaci neklesá  přes den ani v noci pod 20 stupňů.

Závěrem musíme říci, že se výstavba našeho nového zařízení neobešla bez problémů.  To nejhorší, co nás potkalo, byly problémy s plastovými palubkami a zde bychom chtěli poradit chovatelům, kteří se pro tento materiál rozhodnou, aby dobře vybírali výrobce.  Náš výrobce sice uváděl, že palubky jsou vhodné pro venkovní použití, ale i přes stoprocentní dodržení technologického postupu nám vnější palubky  na jižní straně opadaly za horkých letních dnů vlivem vysokého zahřátí. Museli jsme je montovat znovu a aby k podobné situaci již nedošlo, připevnili jsme je ještě co 1 m hliníkovou lištou k dřevěné konstrukci ubikace. Tím jsme problém vyřešili. Ve vnitřních prostorách s palubkami žádný problém nemáme a výborně splňují svůj účel.

Určitě si také vybírejte na odbornou práci řemeslníky, kteří již mají se stavbou chovatelského zařízení zkušenost. Nemilé překvapení nás čekalo při oplechovávání výletů. To co jedni řemeslníci – klempíři provedli bylo k pláči a nám nezbylo, než hledat někoho, kdo by nám pomohl a vše napravil. Tímto bych chtěla poděkovat panu Barvikovi,  také chovateli papoušků , který přijel, navrhl řešení a velice odborně a funkčně provedl opravu oplechování a montáž vletových okének. Doslova platí, že když dva dělají totéž není to totéž.

Tento článek není jistě neměnným návodem na výstavbu voliér pro lorie. Účelem bylo pouze to, poradit chovatelům těchto nádherných papoušků , jak by mělo funkční zařízení pro lorie vypadat, vycházeli jsme hlavně ze svých zkušeností s chovem . Teď se budeme těšit, zda se nám za naše úsilí a práci loriové odmění odchovy mláďat.

 

 

Kontakt na autory: jarda.chov@seznam.cz

                               milenavankova@seznam.cz

                               www.loriove.estranky.cz

 

 

 

Tento článek byl publikován v časopise PAPOUŠCI (březen/duben 2013)